ČNB výrazně zvýšila základní úrokovou sazbu


ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 1,25 procentního bodu na osm procent. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 1,25 procentního bodu na šest procent.

Dnešní jednání rady se zúčastnilo všech sedm členů rady, přičemž šlo o poslední měnověpolitické jednání pro stávajícího guvernéra Jiřího Rusnoka, viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého a člena rady. Těm na konci června vyprší mandát. Novým guvernérem se stane stávající člen rady Aleš Michl, který již avizoval, že na dalším měnovém zasedání v srpnu navrhne stabilitu sazeb.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že měnovou politiku zpřísňují centrální banky v řadě zemí. “ČNB byla jednou z prvních bank, která vyhodnotila riziko vysoké inflace a začala rychle zvyšovat úrokové sazby. Na rozdíl od většiny ostatních zemí se totiž v Česku k výraznému vnějšímu nákladovému šoku přidal také silný poptávkový inflační tlak způsobený silnou fiskální stimulací ekonomiky a úsporami vytvořenými během Třetím zásadním faktorem, který se nyní projevuje s rostoucí intenzitou ve vývoji inflace, jsou stoupající inflační očekávání,” uvedl.

Právě vývoj inflačních očekávání v české ekonomice bude podle hlavního ekonoma Investimentos gerais CEE Radomíra Jáče pro ČNB důležitý pro rozhodování iv dalších měsících. “V tuto chvíli je těžké předjímat, zda se iv srpnu najde v bankovní radě většina hlasů pro zvýšení úrokových sazeb, každopádně lze ale předpokládat, že zvýšení sazeb bude doporučovat nová prognóza z dílny centrální banky,” uvedl.

Na předchozím měnovém jednání na počátku května rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Na konci března to bylo o 0,5 procentního bodu na pět procent. Na zasedání počátkem února rada zvýšila sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Na zasedání před Vánoci stoupla sazba o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové, Aleš Michl a Ondřej Dědek, hlasovali pro sazby beze změny.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Tisková konference po jednání rady se uskuteční v 15:45 za účasti guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka. Na ní představí důvody dnešního rozhodnutí.

“Nárůst základních úrokových sazeb se zároveň promítne také do dění na realitním trhu. Rozhodnutí centrální banky mimo jiné ještě posílí trend posledních týdnů a měsíců, kdy přibývá rozestavěných domů, bytů a developerských projektů k prodeji. Řadě firem a menších soukromníků už zkrátka došly peníze na financování výstavby a takových případů bude přibývat. Zároveň se lidem prodraží nejen nové hypotéky, ale i ty stávající,” vysvětluje Erik Kmeť z K&L Rock Group.

“Růst cenové hladiny je v tuzemsku nyní tažen převážně vysokou spotřebitelskou poptávkou. V kombinaci s výpadky dodávek zboží jde o dokonalý inflační koktejl. Je proto na čase, aby vláda ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou do celé záležitosti vstoupila a přehnanou poptávku obyvatel zchladila,” říká Ondřej Šmakal z Orka Ventures.

“Bezprostřední dopady zvýšení úrokových sazeb ČNB uvidíme na finančních trzích už během několika dní. Banky nové úrokové sazby promítnou do cen hypoték a do rizikových přirážek úvěrů. To znovu prodraží financování nemovitostí ve všech případech, kde bankovní domy figurují jako jeden ze zdrojů peněz – ať už půjde o koupi bytu či domu na hypotéku fyzickými osobami, novou developerskou výstavbu nebo transakce na poli komerčních nemovitostí. Nejedná se však o žádné překvapení, financování se zdražuje s růstem sazeb průběžně, cena nyní postoupí na další stupeň a trh se dále ochladí. Nemovitostní akvizice tak budou čím dál častěji provádět hlavně ti, kteří mají dostatek vlastní hotovosti,” komentuje Miloš Filip, ředitel realitního fondu Schönfeld & Co.


Source: EuroZprávy.cz by eurozpravy.cz.

*The article has been translated based on the content of EuroZprávy.cz by eurozpravy.cz. If there is any problem regarding the content, copyright, please leave a report below the article. We will try to process as quickly as possible to protect the rights of the author. Thank you very much!

*We just want readers to access information more quickly and easily with other multilingual content, instead of information only available in a certain language.

*We always respect the copyright of the content of the author and always include the original link of the source article.If the author disagrees, just leave the report below the article, the article will be edited or deleted at the request of the author. Thanks very much! Best regards!